Plni očekávání a elánu jsme odrazili od naší domoviny Kajetánky a do navigací zadali kurz severozápadní - město Calais. Po první noci ve škarpě u dálnice v Německu Ježky čekal první break point. Bylo nutné "najet" na "novou cestu bytí". K přespání jsem vyhledávali zázemí anglických kempů. To bylo pro někoho jako spaní v hotelu (ti, kteří spí na dovolených na kamenech s karimatkou a spacákem), někteří si na spaní mimo pohodlí postele museli zvykat. Náš den vždy začínal tzv. "sypáky" - lahodná ovesná kaše s marmeládou, ovocem, skořicí a olivovým olejem. Nejeden ježek hovořil o ráji na zemi a o tom, že v "novém bytí" s kaší bude chtít pokračovat a vychovávat svoje děti. Slavnosti naší polní kuchyně spojené se šunkovou pěnou a paštikou se nám postupně stali dobrým zvykem. Při zmínce o svíčkové s haluškami už Ježci vytahovali zápisníky a začali si dělat poznámky. Tento způsob bytí nakonec rád musel každý přijmout.

​

Prvním naším úkolem bylo se připravit na první koncerty pro Pilgrims Hospice v kraji Kent. Po "vyfénování" vlasů na trajektu přes kanál La Manche jsme krátce pobyli v Doveru. Řízení vlevo nás nepřekvapilo a postupně to pro všechny byla hračka. V Doveru nás Petr naučil novou metodu zahánění racků. Racek se nejvíce zalekne, když naznačíte, že na něj hodíte plesnivé pomazánkové máslo a pak ho mrštíte po vašem kamarádovi. To racka vyvede z míry a rozchechtá se.

Sobotní večerní hodiny patřily nácviku na nedělní koncert. Majitele kempu, kterému jsme pro silný přízvuk toho mnoho nerozuměli, jsme se ptali, jestli můžeme hrát. Ptal se, co to bude? Při odpovědi, že budeme hrát folk, udělal nevěřícný pohled a pousmál se. "To zas bude průšvih", šlo nám hlavou.

​

S ranní rosou jsme setřásli i zbytek pochybností a vyrazili do Canterbury na první koncert. Ve zdejším hospici jsme byli vřele přijati. Hráli jsme pro pacienty, jejich rodiny a personál v denním centru s příjemnou akustikou. Koordinátorka nás představila jako skupinu „Jazz ci“ a tak naladila publikum na něco, co bohužel nemohlo přijít. Leda v Canterbuských povídkách. Zde přišel druhý break point. Moderování. To nám nikdy moc nešlo. Kupodivu to však nebylo větším problémem a podařil se i semtam nějaký vtip. Petr vysvětloval podstatu českých lidovek. Zjednodušeně tam jde o to, že chlapec a dívka řeší problém (láska). Po krátké krizi, kolizi a peripetiích, např. panenka nemá sto ovec, muzika hlasitě břinká, kobylka se nedá kovat a nechce stát, často přijde happy end v podobě hubičky. Po pár písních pacienti odhalili, že náš národ nepobral moc důvtipu a že naše lidovky se jenom pořád okolo něčeho točí. Refrény si s námi ale zabroukali. Z anglických skladeb byla jednoznačně nejpopulárnější dětská píseň Puff (Peter, Paul and Mary). Po koncertě jsme vyrazili do centra Canterbury. Canterburská katedrála, založená v roce 602 arcibiskupem Augustinem, v nás zanechala hluboký dojem. Ztišení a potulování po přilehlých klášterních zahradách bylo balzámem na duši.

Po druhém koncertě v kraji Kent, v přímořském městě Margate, jsme pokračovali přes Essex do Cambridgeshire. Po cestě nám do cesty "spadla z nebe" na letiště Stansted Verča a byli jsme kompletní. Od začátku turné jsme měli jen horké dny. To nikdo nečekal a bylo to až podezřelé. V univerzitním městě Cambridge, které bylo založeno učenci prchajícími z Oxfordu v roce 1209, jsme strávili tři dny. Nejvíc nás lákaly univerzitní koleje, které ale, jak jsme tušili, nebyly většinou veřejnosti přístupné. Celkem je zde asi 31 kolejí. Vybavením jistě předčí koleje Hvězda na Petřinách. Každý však zaslzel při vzpomínce na Kajetánku a její hudebnu. Po náročném šlapání po King`s parade, návštěvě Fitzwilliamova muzea umění jsme rádi ochladili chodidla v řece Cam a dívali se na projíždějící punts (loďky tlačené bidlem). V Cambridge jsme si také poprvé dodali odvahy a zkusili buskovat (hraní na ulici). Vskutku zážitek. Za zmínku jistě stojí také celodenní návštěva nějvětšího evropského leteckého muzea Imperial War Muzeum v Duxford. Návštěvu Cambridge jsme zakončili koncertem pro Arthur Rank Hospice. Nálada byla dobrá, tempo vysoké, často vyhledávaná káva přišla vhod a jedeme zas o dům dál.